Úřad 6-10

Ještě před oficiálním zákazem Falun Gongu (Fa-lun Kung, Falun Dafa) byl 10. 6. 1999 (odtud jeho název) na popud tehdejšího čínského prezidenta Jiang Zemina (Ťiang Ce-min) založen tzv. Úřad 6-10. Jeho cílem je „vypořádání se s otázkou Falun Gongu“ neboli sledování a likvidace Falun Gongu, a v pozdějších letech i dalších náboženských a qigongových skupin, které čínský režim označí jako „heretické“. Nepodléhá zákonům, je oprávněn udílet rozkazy ve státních úřadech (např. policie, soudy, zahraniční zastupitelství) a má propracovanou strukturu od centrální úrovně až po lokální zastoupení.

„Úřad 6-10 je jako Hitlerovo gestapo,“ říká Guo Guoting (Kuo Kuo-tching), čínský obhájce lidských práv žijící v exilu. „Jsou mocní a mají dostatečnou finanční podporu vlády…“

Zničte jejich pověst…

Jednou z klíčových funkcí Úřadu 6-10 a základním předpokladem k „úspěšnému“ pronásledování je zničit dobrou pověst Falun Gongu. Vykreslit jej jako negativní jev ve společnosti dává Komunistické straně Číny (ČKS), potažmo orgánům státní správy, „morální mandát“ k jeho potlačení. Navíc se pak do mašinérie pronásledování zapojují i přesvědčení angažovaní občané, kteří ve víře toho, že konají svou povinnost, udávají praktikující Falun Gongu. Výjimkou nejsou ani případy placeného udávání či dokonce zřízení 24-hodinové telefonické „hotline“ pro takovéto účely (s odměnou cca 50 – 10 000 yuanů za udání).

Učení Falun Dafa vede praktikující k následování tradičních hodnot pravdivosti, soucitu a tolerance, přísně se staví proti zabíjení životů, pití alkoholu a zneužívání drog. Nicméně, Úřad 6-10 vypracoval mnoho zpráv, jejichž cílem je přesvědčit lidi, že Falun Gong vede k psychickým problémům, vraždám, sebevraždám a zneužívání drog. Prostřednictvím všech státních médií se pak tyto informace opakovaně prezentují celému národu a v počátečních fázích pronásledování takové zprávy přebírala dokonce i zahraniční média skrze čínské tiskové agentury. Snad nejznámější „historkou“ je případ sebeupálení na náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Tímto Úřad 6-10 naplňuje jeden z rozkazů Jiang Zemina, když v roce 1999 prohlásil v souvislosti s Falun Gongem: „Zničte jejich pověst, zruinujte je finančně i fyzicky.“

… zruinujte je finančně i fyzicky

Zatýkání praktikujících Falun Gongu nebo jejich domovní prohlídky se často provádí ve spolupráci místní policie s úředníky 6-10. Při těchto akcích se praktikujícím zabavuje majetek a slouží jako odměna pro dané úředníky. Být praktikujícím Falun Gongu také znamená ztrátu zaměstnání ve státním podniku (anebo podrobení se „převýchově“) a pro rodinné příslušníky ztrátu „státních výhod“ nebo nemožnost studovat. Mnozí se tak ocitají bez střechy nad hlavou a na okraji společnosti.

V případě zatčení praktikujících obvykle následuje rychlé soudní řízení. Několik čínských obhájců lidských práv potvrdilo roli zaměstnanců Úřadu 6-10 při zasahování do pravomocných rozhodnutí soudců při těchto procesech. Praktikující se díky takovým rozhodnutím dostávají do různých nápravných zařízení, od převýchovných zařízení a pracovních táborů až po vězení. Jejich obhájci je častokrát nemají dovoleno ani navštívit.

V takových zařízeních přicházejí do konfrontace s dalšími nástroji perzekuce. Nejdříve jsou podrobováni tzv. převýchově, tj. strážníci a úředníci se je prvně snaží přesvědčit, aby se praktikování Falun Gongu vzdali. V případě, že se tomuto podrobí, musí napsat prohlášení o kajícnosti (nebo nahrát své prohlášení před kamerou) a dokonce nabádat jiné spoluvězně, aby se své víry vzdali také.

Když „převýchova“ nejde „po dobrém“, často dochází k fyzickému násilí. Mnoho důvěryhodných zdrojů potvrdilo přímou účast agentů Úřadu 6-10 při mučení, sexuálních útocích či vraždách praktikujících (na některé z praktik poukázal ve svém dopise čínskému premiérovi a prezidentovi prominentní obhájce lidských práv Gao Zhiseng (Kao Č‘-šeng)).

Založení a struktura Úřadu 6-10

Když 7. června 1999 svolal Jiang Zemin schůzku nejvyššího politbyra, vyjádřil na ní obavy z toho, že Falun Gong je pro stranu obrovskou hrozbou. Byť Falun Gong nemá žádné mocenské ambice, principy pravdivosti, soucitu, tolerance a víra v bohy jsou v protikladu s vlastnostmi komunismu, jako jsou třídní boj, lež, cenzura a vedení k materialismu. Navíc, tento oblíbený qigong praktikovalo i mnoho členů komunistické strany na všech úrovních. Jiang Zemin vydal příkaz ke zřízení speciální skupiny spadající pod Ústřední výbor ČKS, která se vypořádá s „problémem jménem Falun Gong“.

A tak vznikl 10. června 1999 Úřad 6-10, do jehož čela byl dosazen tvrdý odpůrce Falun Gongu, Luo Gan (Luo Kan). Tento úřad nebyl vytvořen legislativně, nicméně byl autorizován k tomu, aby s ním spolupracovaly všechny státní a stranické orgány na všech úrovních. 17. června 1999 zastřešila Úřad 6-10 tzv. Ústřední skupina zabývající se Falun Gongem (nebo také Ústřední výbor pro řešení otázky Falun Gongu), do jejíhož čela byl dosazen člen nejvyššího politbyra Li Lanqing (Li Lan-čching). O několik týdnů později se oficiálně spustilo systematické pronásledování Falun Gongu.

Úřad 6-10 má velmi propracovanou organizační strukturu, která kopíruje strukturu ČKS na jednotlivých úrovních společnosti. Tj. rozkazy a odpovědnosti jdou od centrální úrovně až po městské/vesnické složky či dokonce státní instituce a podniky. Zároveň se jeho struktura překrývá se strukturou mocného Ústředního výboru pro politické a legislativní záležitosti, jenž dohlíží na všechny orgány činné v trestním řízení. Jak Luo Gan, tak jeho nástupce Zhou Yongkang (Čou Jung-kchang) byli zároveň jak v čele Úřadu 6-10, tak i Ústředního výboru pro politické a legislativní záležitosti.