Proč jsme o tom neslyšeli?

Kdyby se 100 milionů lidí stalo terčem násilné kampaně spočívající v nezákonných únosech, věznění, mučení a zabíjení, věděli bychom o tom, že? Zejména v moderním, propojeném světě nekonečných videí zachycených mobilními telefony a instantních zpráv by se důkazy o takové kampani jistě dostaly na titulní stránky novin po celém světě.

Tragické je, že v tomto případě odpověď zní: ne. A mlčení, které následovalo, představuje tvrdou tyranii, která donutila a zmanipulovala širokou škálu lidí a institucí v Asii i na Západě k ústupkům.

Ale nebylo tomu tak vždy…

Zpočátku bylo zpravodajství kvalitní

Když Komunistická strana Číny (KS Číny) poprvé zahájila kampaň likvidace Falun Gongu, dostalo se to na titulní stránky novin po celém světě. Jen v roce 1999 se Falun Gong šestkrát objevil na přední straně New York Times, včetně hlavní zprávy o tajné tiskové konferenci praktikujících Falun Gongu na předměstí Pekingu. Tyto počáteční reportáže nebyly podrobné, možná proto, že tato duchovní praxe byla pro většinu západních novinářů neznámá, ale psalo se o ní často.

V následujícím roce se objevilo i několik kvalitních zpráv v západních médiích.

V průběhu roku 2000 vyšla v deníku Wall Street Journal série investigativních článků, které odhalily, jak jsou praktikující Falun Gongu v Číně běžně vězněni a mučeni, někdy až k smrti. Za tyto články získal autor Pulitzerovu cenu za investigativní žurnalistiku.

V roce 2001 se deník Washington Post stal prvním významným médiem, které zveřejnilo, že čínští úředníci dostali výslovný příkaz mučit a „vymývat mozky“ praktikujícím Falun Gongu, kteří se nevzdají své víry.

Začátkem téhož roku učinil Phillip Pan z Postu zásadní odhalení ohledně dvou účastníků „incidentu sebeupálení“, tzv. falešného „protestu“, který komunistický režim zinscenoval na náměstí Nebeského klidu v lednu 2001. Incident byl zinscenován KS Číny s cílem očernit praktikující Falun Gongu v očích čínské veřejnosti. Pan jako první odhalil důkazy o tom, že sebeupalovači nebyli praktikující Falun Gongu.

V roce 2001 také tehdejší vedoucí analytik CNN Willy Lam zveřejnil investigativní článek, který přesně identifikoval tehdejšího vůdce KS Číny Ťiang Ce-mina jako hybnou sílu kampaně pronásledování a to, jak kampaň využil k vybudování vlastní mocenské základny. Jinými slovy, odhalil, že celá kampaň byla Ťiangovým politickým uchvácením moci.

Od roku 2002 však pokrytí kleslo, avšak ne kvůli nedostatku důkazů.

Důkazů je mnoho

Skutečnost, že čínské úřady již více než 20 let pronásledují, zadržují, vězní, mučí nebo zabíjejí miliony praktikujících Falun Gongu, je pravidelně dokumentována ve výročních zprávách skupin pro lidská práva a vlád po celém světě.

Organizace Freedom House se sídlem ve Washingtonu, celosvětový lídr v oblasti zpravodajství a obhajoby lidských práv, již 22 let dokumentuje pronásledování Falun Gongu a mluví o něm. Zneužívání Falun Gongu dokumentuje nejen ve svých výročních zprávách o svobodě ve světě, ale Freedom House vydala také několik speciálních zpráv s podrobnostmi o pronásledování Falun Gongu v Číně, včetně zprávy Falun Gong v roce 2017: Náboženská svoboda v Číně a Čína v roce 2021: Případová studie nadnárodní represe.

V červenci 2021 vystoupil ředitel Freedom House na shromáždění Falun Gongu ve Washingtonu DC s projevem: „Freedom House je dnes solidární s praktikujícími Falun Gongu a všemi, kteří jsou pronásledováni KS Číny. Děkujeme vám za vaši odvahu a těšíme se na den, kdy budou všichni moci svobodně uplatňovat svá základní práva, včetně práva na svobodu náboženského vyznání a přesvědčení.“

Výroční zprávy Amnesty International již více než 20 let dokumentují brutální a trvalé zacházení s Falun Gongem po celé Číně. Během tohoto období Amnesty také vydávala tiskové zprávy a pořádala naléhavé akce na obranu jednotlivých praktikujících Falun Gongu, včetně urgentní akce z roku 2019, která vyzývá k propuštění středoškolského učitele. Byl neprávem zadržován za praktikování Falun Gongu a hrozilo mu mučení.

Ministerstvo zahraničí USA uvádí porušování lidských práv Falun Gongu ve svých výročních zprávách o lidských právech pro Kongres, stejně jako Komise USA pro mezinárodní náboženskou svobodu.

Samotný Kongres USA vydal pět rezolucí, které pronásledování Falun Gongu charakterizují jako kampaň „prováděnou vládními úředníky a policií na všech úrovních a prostupující všemi segmenty společnosti“.

Podobnou dokumentaci a prohlášení učinila i OSN, Evropská unie, kanadská vláda a mnoho dalších vlád po celém světě.

A přesto navzdory této důsledné dokumentaci od roku 2002 přesné a smysluplné zpravodajství o pronásledování Falun Gongu v Číně z velké části zmizelo.

Co se stalo?

Zazdění příběhu

V roce 2001 odcestoval vydavatel New York Times Arthur Sulzberger do Číny, aby se setkal s tehdejším vůdcem KS Číny Ťiang Ce-minem, který osobně zahájil pronásledování Falun Gongu. Během několika dní byly stránky nytimes.com v Číně odblokovány (a nějakou dobu to tak zůstalo) a byl vytvořen tým, který měl vytvořit čínské vydání New York Times. A po následující dvě desetiletí Timesy o Falun Gongu podezřele mlčely, přestože konkurenční média o něm informovala ještě nejméně rok nebo dva.

Ještě v roce 2019 informovali zasvěcení pracovníci New York Times o potlačování článků o Falun Gongu.

Bývalá pekingská korespondentka New York Times, Didi Kirsten Tatlowová, ve svém svědectví před čínským tribunálem hovořila o tom, že v Číně skutečně docházelo k nucenému odebírání orgánů praktikujícím Falun Gongu a že to bylo mezi transplantačními chirurgy veřejným tajemstvím. A přesto vypověděla, že ji redaktoři New York Times aktivně odrazovali od toho, aby o této skutečnosti informovala, a nakonec i zablokovali její další vyšetřování.

Deník New York Times nebyl sám.

V roce 2001 byl časopis TIME stažen ze všech regálů v Číně poté, co v něm vyšel článek o přítomnosti Falun Gongu v Hongkongu.

V roce 2007 kanadská veřejnoprávní televize CBC zrušila plánovaný dokument o Falun Gongu poté, co se dostala pod tlak čínského velvyslanectví (CBC měla vysílací práva na olympijské hry v Pekingu v roce 2008).

V roce 2010 pracoval spisovatel Peter Manseau na článku o Falun Gongu pro nedělní deník Washington Post. Jeho redaktorům se nápad zpočátku líbil a navrhli, že by mohl vyjít na přední straně. Deset dní poté, co si vyžádal vyjádření čínského velvyslanectví, redakce Postu článek zrušila. Manseau dostal za svůj článek plný honorář, nikoliv 30 %, které jsou obvyklé za článek, který nikdy nevyšel. Ve stejném období Post lobboval u čínské vlády, aby zajistil vízum pro jednoho ze svých reportérů, kterého čínští úředníci nechtěli pustit do Číny kvůli jeho předchozí práci, kterou vykonal před lety.

V roce 2014 se v australském vydání časopisu Reader’s Digest objevil jako vedlejší postava fiktivního příběhu uprchlík z Falun Gongu. Čínská tiskárna odmítla časopis tisknout, dokud příběh nezcenzuruje, což se také stalo.

V roce 2018 australská televize ABC zrušila rozhovor s bývalou Miss World Anastasií Lin kvůli její „příslušnosti“. Paní Lin je významnou bojovnicí za lidská práva v Číně a velmi otevřeně vystupuje proti pronásledování Falun Gongu. Když byla dotázána, producent jí sdělil, že rozhodnutí přišlo z „vyšších míst“.

Je zřejmé, že existuje vzorec nátlaku ze strany KS Číny, který vede k mlčení západních médií, ale co to umožňuje? Jak může mít zahraniční režim takový vliv?

Sledujte peníze

Jak ukazují výše uvedené příklady deníků Washington Post a CBC, přístup médií do Číny, zejména v době významných událostí, jako jsou olympijské hry nebo návštěva zahraniční hlavy státu, je pro západní média zásadní. Vzhledem k rozsahu a míře cenzury, které se KS Číny podařilo dosáhnout na Západě v souvislosti s tématem Falun Gongu, však páky vlivu pravděpodobně sahají mnohem dále než jen k přístupu do Číny.

Bohužel právě finanční vazby představují v mnoha případech větší střet zájmů. Poté, co Čína v prosinci 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace, se do Číny hrnuly západní společnosti. V následujícím desetiletí zaznamenala Čína nebývalý příliv kapitálu a hospodářský růst, což dalo KS Číny větší páky k ovlivňování západních institucí.

Šest korporací ovládá 90 % amerických médií v Americe, většinou síťové a kabelové televize, a tyto korporace mají v Číně obrovské obchodní zájmy. Například společnost Disney, která vlastní televizi ABC a několik filmových studií, otevřela v Číně zábavní parky. Podle banky J. P. Morgan jen roční tržby šanghajského parku (před covid-19) přesahují 1 miliardu dolarů. Podle zprávy v New York Times se předseda představenstva společnosti Disney Bob Iger v roce 2010 setkal s nejvyšším čínským ministrem propagandy a slíbil, že využije globální platformu společnosti Disney k šíření propagandy KS Číny, čímž se v podstatě stane agentem měkké moci KS Číny po celém světě.

Mateřská společnost CNN uzavřela partnerství v hodnotě 50 milionů dolarů s čínskou společností, na kterou dohlíží KS Číny. Zkreslené zpravodajství CNN se vyskytuje hojně. Například CNN několikrát vychvalovala, jak Čína zvládla koronavirus.

Mateřská společnost stanic MSNBC a NBC, NBC Universal, uzavřela dohodu s čínskou státní „zpravodajskou agenturou“ Xinhua a předním čínským technologickým gigantem Baidu. NBC Universal má rovněž podíl v čínském mediálním podniku v hodnotě 3,8 miliardy dolarů.

Stejně tak jsou ohroženy pilíře amerických tištěných médií. Boston Globe, New York Times, L. A. Times, Wall Street Journal, Washington Post a další mají většinové vlastníky miliardáře s obrovskými obchodními zájmy ovládanými KS Číny. Například největším akcionářem New York Times je mexický miliardář Carlos Slim. Slimovy podniky s čínskými společnostmi zahrnují automobilový průmysl a špičkové technologie a tvoří významnou část jeho majetku.

KS Číny každoročně vynakládá 10 miliard dolarů na svou vnější propagandu pro publikum po celém světě. Velké noviny v Americe a dalších západních zemích získaly od KS Číny miliony dolarů na reklamní náklady pro svou přílohu China Daily v těchto novinách.

Existují desítky případů, kdy KS Číny hostila západní novináře, redaktory a vydavatele na nákladných cestách do Číny, které platila KS Číny. Zpráva Mezinárodní federace novinářů z roku 2020 uvádí několik příkladů, kdy reportéři zahraničních zpravodajských agentur po takových cestách „vytvářeli články, které věrně odrážely postoj Pekingu“ k různým citlivým otázkám.

V roce 2018 podepsaly agentura Associated Press a tisková agentura Xinhua Memorandum o porozumění s cílem rozšířit spolupráci v oblastech, jako jsou nová média, aplikace umělé inteligence a ekonomické informace. To vyvolalo znepokojení v Kongresu, kde jsou členové obou stran nově naladěni na čínské zahraniční vlivové operace uvnitř Spojených států.

Stručně řečeno, významné, ne-li většinové příjmy některých amerických médií pocházejí z Číny, a tudíž podléhají tamní autoritářské vládě. To pro tyto mediální společnosti představuje přinejmenším významný střet zájmů.

Diplomatický útok

Marginalizace a umlčování Falun Gongu po celém světě prostřednictvím diplomatických misí je hlavní prioritou KS Číny již více než 20 let.

Tento tlak je vyvíjen na nejvyšších úrovních.

Vysoce postavený čínský diplomat Chen Yonglin přebíhá do Austrálie a dosvědčuje, že čínská komunistická strana má na diplomatických misích po celém světě zaměstnance, kteří mají za úkol sledovat, marginalizovat a napadat Falun Gong v hostitelských zemích.

Na hodinovém summitu s tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem během setkání APEC v roce 1999 dal Ťiang Ce-min jasně najevo, že mu záleží na tom, aby USA projevily „správný“ postoj k otázce Falun Gongu. Z řady důležitých otázek, o nichž se diskutovalo, byla pouze otázka Falun Gongu vznesena přímo Ťiang Ce-minem a také zdokumentována v knize, kterou Ťiang předal samotnému prezidentu Clintonovi. Informovala o tom agentura Associated Press: „V době, kdy se Čína a Spojené státy snažily napravit nedávno poškozené vztahy, dal prezident Ťiang Ce-min prezidentu Clintonovi neobvyklý dárek: knihu obhajující čínský zákaz populární meditační sekty [Falun Gongu]… 150 stran knihy v angličtině je neúprosnou záplavou propagandy z čínských státních médií.“

Několik dní poté, co Condoleezza Riceová v roce 2001 nastoupila do funkce poradkyně pro národní bezpečnost, se setkání s jejími čínskými protějšky rychle zvrtlo. Riceová a její tým očekávali, že se budou zabývat důležitými bezpečnostními tématy, místo toho byli bombardováni 30-minutovým připraveným projevem, očerňujícím Falun Gong. Zklamaný tým Riceové nakonec požádal úředníky, aby opustili jejich kancelář.

V celém demokratickém světě lze najít volené představitele, podnikatele, profesory a novináře, kteří se stali komplici pomáhající se zatajováním toho, co někteří právní experti označili za „genocidu Falun Gongu“. Současně mnoho jednotlivců rozzuřila nátlaková taktika a v důsledku toho začali Falun Gong ještě otevřeněji podporovat.

KS Číny provádí tuto nátlakovou taktiku především prostřednictvím diplomatických kanálů, čínské diaspory, vztahů se sesterskými městy a také západočínských vědců a podnikatelů, kteří mají zájem o přístup na pevninu.

Hlavním cílem manévrů komunistické strany jsou západní politici, kteří vyjadřují jakoukoli formu podpory Falun Gongu.

Podobně byli propagandistickou palbou zasaženi i členové amerického Kongresu a kanadští a evropští poslanci. Kongresmani pravidelně hlásí, že dostávají telefonáty, dopisy, časopisy a DVD od pracovníků velvyslanectví, kteří obcházejí Washington; někdy jsou doprovázeny pozvánkami na luxusní oficiální návštěvy Pekingu.

Vedle standardních telefonátů, dopisů a osobních návštěv, jejichž cílem je očernit Falun Gong, zahrnují zdokumentované nátlakové taktiky hrozby, že dojde k narušení obchodu, kulturních nebo akademických výměnných programů nebo přerušení vztahů se sesterskými městy, pokud nebudou splněny požadavky KS Číny. Claudia Rosettová píše v deníku Wall Street Journal o tom, kolik lidí bylo donuceno k něčemu, co nechtěli, kvůli Falun Gongu.

Ani úředníci malých měst nebyli ušetřeni. Starosta Randy Voepel z jihokalifornského města Santee obdržel dopis od generálního konzula strany v Los Angeles, v němž Falun Gong očerňuje. Voepel mu odepsal:

„Z vašeho dopisu mě zamrazilo až do morku kostí. Byl jsem šokován, že komunistický národ si dá takovou práci, aby potlačil to, co je v této zemi běžně přijímáno… Mám k čínskému lidu ve vaší zemi i všude jinde na světě největší úctu, ale musím být upřímně znepokojen potlačováním lidských práv ze strany vaší vlády, o čemž svědčí Vaše žádost.“ Starosta poté vydal prohlášení, v němž Falun Gong ocenil.

Zaměření na Falun Gong je patrné i v kyberprostoru.

Z deseti nejčastěji blokovaných webových stránek v Číně čtyři obsáhle informují o pronásledování Falun Gongu. Mezi další patří Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Asie.

Podle studie provedené Harvardským Berkmanovým centrem pro internet a společnost patří vyhledávání klíčových slov obsahující výraz Falun Gong také k nejpřísněji blokovaným na čínských filtrech.

Proč výjimka pro Falun Gong?

Nedávné zprávy deníků New York Times, Washington Post a mnoha dalších odhalily mimo jiné hrozné porušování lidských práv ujgurských muslimů a obyvatel Hongkongu. Zdá se, že v těchto oblastech mnoho amerických médií své zpravodajství necenzuruje, přestože odhaluje strašlivé zneužívání moci ze strany KS Číny.

Proč je příběh Falun Gongu jiný?

Na rozdíl od Ujgurů, Hongkongu nebo Tibetu se Falun Gong neomezuje na regionální nebo etnické hranice. Před začátkem pronásledování v Číně byli praktikující Falun Gongu všude. Mohli jste je potkat prakticky v každém parku ve městech, městečkách, a dokonce i v malých vesnicích po celé zemi. Pocházeli ze všech společenských vrstev, od vysokých vojenských představitelů po domácí kutily; od univerzitních profesorů po venkovské zemědělce. Staří, mladí… Číňany nebylo možné od Falun Gongu oddělit.

Přitom úsilí praktikujících Falun Gongu o oživení tradičních hodnot a kultury, jakožto duchovní praxe zakořeněné ve starobylé čínské kultuře, také odhaluje KS Číny takovou, jaká je – cizí komunistickou ideologii, která zničila tradiční čínskou kulturu a pronásleduje čínský lid, aby si udržela moc. To zpochybňuje legitimitu KS Číny zastupovat čínskou kulturu a svoje vlastní obyvatele.

S pokračující násilnou kampaní proti Falun Gongu navíc praktikující mobilizovali úsilí zdola po celé Číně, aby odhalili lži a hrůzné zločiny KS Číny. Na své cestě potkali mnoho lidí, kteří natolik uvěřili propagandě KS Číny, že nechtěli poslouchat nic jiného než oficiální narativy. Proto se Falun Gong pustil do širší mise, jejímž cílem bylo systematicky odhalovat původ a historii KS Číny a zdokumentovat mnoho jejích strašlivých lží a zvěrstev, současných i minulých, aby konečně umožnil svým krajanům pochopit celý rozsah propagandy a tyranie, které byli více než 70 let vystaveni.

V uplynulých dvou desetiletích si miliony praktikujících Falun Gongu po celé Číně zřídily ve svých domovech malé tiskárny, které vytvářely letáky, jež pak rozvážely do všech koutů Číny. Toto úsilí o undegroundové šíření zpráv bylo protiváhou státním médiím a otevřelo čínskému lidu oči, aby si plně uvědomil klam a tyranii vládnoucího režimu.

Podobné úsilí se rozvinulo i mimo Čínu, kde praktikující Falun Gongu přispěli k vytvoření softwaru, který umožnil obejít firewall v Číně, založili čínskojazyčná média, která vysílala do Číny prostřednictvím satelitu a krátkovlnného rádia, a založili projekty na ochranu lidských práv napojené na největší informační síť v celé Číně.

Falun Gong se zkrátka stal největším informátorem o zločinech KS Číny, a to z něj učinilo první cíl represí KS Číny v Číně i po celém světě.

To je důvod, proč téměř 20 let zůstával skutečný příběh o Falun Gongu a o tom, co se v Číně skutečně děje, z velké části mimo zájem médií, a to i přesto, že o porušování lidských práv jiných skupin píší.

Prolomení mlčení, překroucení příběhu

V posledních letech bylo na Západě mlčení nahrazeno neustálým proudem dezinformací a propagandy…

Počínaje rokem 2019 se Falun Gong objevil v několika významných mediálních zprávách. V mnoha případech však tyto zprávy hrubě zkreslovaly učení a přesvědčení Falun Gongu. Tyto zprávy navíc s šokující podobností napodobují nenávistnou propagandu, která je prominentní v komunistické Číně a která podporuje strašlivé pronásledování lidí, kteří tam Falun Gong praktikují.

A pronásledování 100 milionů lidí za posledních 22 let? Tyto západní zprávy ho z velké části ignorují.

Důvody tohoto novějšího trendu zkreslování Falun Gongu většinou pramení ze stejného vlivu KS Číny, který způsobil mlčení v posledních dvou desetiletích. Do této směsice je však zahrnut i toxický stav americké politiky a to, jak mnozí v médiích využívají Falun Gong jako pěšáka k diskreditaci reportáží, které vypracoval Epoch Times.