Setkání s dcerou po příletu na letiště ve Frankfurtu.

Xiong Wei (Siung Wej) studovala šest let na Technické univerzitě v Berlíně. Po začátku pronásledování jela v roce 2000 nazpět do Číny. V roce 2002 ji na ulici zatkli policisté za to, že rozdávala letáky informující o pronásledování Falun Gongu, a potom byla bez soudu poslána na dva roky do ženského převýchovného pracovního tábora na okraji Pekingu, kde jí byly zakázány jakékoliv návštěvy. Od sedmi hodin ráno až do dvou hodin ráno následujícího dne musela v jednom kuse společně s ostatními vězni balit jídelní hůlky, nemohla jít spát, dokud nesplnila svou kvótu. „Průměrná rychlost bylo zabalit sedm párů za dvě sekundy. To je ohromná rychlost, nikdo při ní za nějakou dobu nemůže vnímat, co dělají jeho ruce,“ sdělila Wei.

Jak dále prozradila, na přikrytí stohu papíru na balení těchto hůlek se často používal velmi špinavý hadr, kterým se předtím utíraly třeba výkaly, přičemž na těchto obalech byl nápis, že hůlky jsou sterilizované. Prožila si také fyzické mučení: „Po dvou týdnech opakovaného mučení mě nohy bolely natolik, že jsem nemohla ani vstát, abych vykonala potřebu.“ Do tohoto tábora ke konci roku 2002 přišli také zahraniční vyšetřovatelé, v té době museli vězni vyzdobit halu rostlinami a na vstupní dveře vyvěsit krajkový závěs, vše bylo zase dáno do původního stavu, když vyšetřování skončilo.

„Hned první den nás zavlekli na výcvik a přinutili nás stát na jedné noze, abychom si „zacvičily“. Když jsme už nemohly a celé se třásly, policisté na nás řvali a bili nás. K večeři nám dali chleba a kyselý nálev, v noci nám nedovolili spát. Každý praktikující Falun Gongu měl přidělené dva instruktory a další policisty, kteří ho měli nuceně „transformovat“. Druhý den ráno nás nahnali do sušárny. Měly jsme udělat pět set dřepů, ale to nezvládla žádná z nás, maximálně sto. Tak nás zmlátili. Odpoledne jsme musely ven kopat příkopy. Po celodenním mlácení jsme měly zadky samou modřinu a žádná nemohla normálně chodit. Když jsme chtěly vystoupit na schod, musely jsme si vytahovat nohy rukama,“ uvedla Xiong Wei pro Literární noviny.

Na svobodě v Německu je dnes Wei díky snahám jejího bratra, který žil v té době v Izraeli, intervenci německé vlády a organizacím pro lidská práva. Psychicky ji také podrželo, že jí lidé do vězení posílali podporující pohlednice, dostala jich okolo 40 000.

Carl Hafen, předseda Mezinárodní společnosti pro lidská práva v Německu, kterou Xiong Wei navštívila ihned po svém příjezdu, uvedl: „Dnes jsme si vyslechli, čím Xiong Wei prošla, doufáme, že tyto informace pomohou osvobodit více nevinných pronásledovaných lidí v Číně“.

Bez problémů to však nebylo ani pro jejího bratra, čínská ambasáda v Izraeli mu totiž odmítla poskytnout víza do Číny, což pro něj bylo téměř likvidační, protože jako obchodník do Číny musel často cestovat.

Proslov paní Xiong Wei na Václavském náměstí 20. července 2009.

Wei v roce 2005 poctila svou návštěvou i Prahu, aby i zde promluvila o svých hrozivých zkušenostech. Uvedla, že na stav lidských práv a o tom, co se děje v Číně, bude upozorňovat, dokud pronásledování neskončí: „Máme velkou naději, že to brzy skončí, protože se nám ve světě snaží pomoci stále více lidí. Určitě budeme nadále pokračovat v mírumilovných protestech. Věříme, že jedině tak můžeme dokázat situaci změnit a umožnit lidem, aby se o tom dozvěděli a přidali se k nám.“

Nejzajímavější videa

  • Seznámení s cvičením Falun Gong Seznámení s cvičením Falun Gong
  • Pronásledování Falun Gongu - Krátký film Pronásledování Falun Gongu - Krátký film
  • Výpovědi mučených praktikujících Výpovědi mučených praktikujících

Více videí

Sledujte dění kolem Falun Gongu
na sociálních sítích